KLUBOVÝ ZPRAVODAJ - ROČNÍK 8


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ročník 8, číslo 1:

Editorial
Kalendář výstav
World Dog Show Poznaň
Setkání CC v Chomutově
Prezentace psa - Big Boy Corso of Bajer
Raduno dell Anno 2006 Lodi
Výstavní okénko
Pozvánka na podzimní výstavu
TOP CC 2006
Ceník služeb ČMKCC
Klubová výstava - květen 2007
Dárcovství krve
Klubový šampionát
Na skok v Itálii
Po stopách Bohumila Hrabala
Výzva


Dárcovství krve

Zatímco u lidí je darování krve a následná pomoc při záchraně lidského života naprostou samozřejmostí, kde kdo se stále diví, že to samé se provádí i u psů. Nic zvláštního na tom však není. V dnešní době veterinární medicína dospěla minimálně na srovnatelnou úroveň s medicínou humánní, a tak dnes máme celou řadu ordinací a klinik, kde se lékaři specializují na takzvaná malá zvířata, tedy právě na psy, kočky, hlodavce, papoušky a jiné soudobé domácí mazlíčky věnují jim svou maximální péči a pozornost a mnohdy se pouští do nelehkých zákroků a operací. A protože krevní transfuzi může v leckterých případech potřebovat pes stejně jako člověk, zavedlo se i u nás dárcovství krve u psů.

Jak by měl takový potenciální dárce krve vypadat? Naprosto základním požadavkem je klidná a vyrovnaná povaha. Sebezdravější a sebevětší pes, který chvíli v klidu neposedí nebo nepostojí je zcela nevhodný. Samotný odběr krve trvá kolem půl hodiny, po tuto dobu by měl dárce v ideálním případě sedět nebo stát (kvůli vyššímu tlaku krve a tím pádem rychlejšímu odběru), v krajním případě ležet, avšak měl by držet takřka bez hnutí a měl by být klidný.

Máme-li dobře ovladatelného psa, měl by splňovat hned několik dalších podmínek. Dárce by měl být ve věku od devíti měsíců do deseti let. Co se týká velikosti, k odběru se využívají psi s váhou minimálně 25 - 30kg, lepší jsou samozřejmě psi větší.

Bezpečně může pes darovat 15 - 20% z celkového krevního objemu, to ve výsledku znamená 16 - 18ml krve na 1kg živé váhy. Maximálně se však odebírá 500ml, odběr se totiž provádí do krevních vaků určených pro lidské dárce krve, takový vak má objem právě zmiňovaných půl litru.

Samozřejmostí je dobrá fyzická kondice dárce, pes musí být zcela prostý jakýchkoli onemocnění, nesmí dlouhodobě užívat žádné léky, nesmí být v rekonvalescenci po nemoci, po operaci ani po úraze, musí být pravidelně vakcinovaný a odčervovaný a měl by být průběžně ošetřován proti klíšťatům. Fena nesmí v době odběru hárat a nedoporučuje se využívat k odběru feny, na kterých se chová. Dárcem by neměl být pes, který v minulosti sám transfuzi dostal.

Veterinář, který bude odběr provádět, sám posoudí, zda je konkrétní pes k darování krve vhodný. Jednak jej na místě klinicky vyšetří, jednak s majitelem prokonzultuje dosavadní zdravotní problémy a veškerá onemocnění, se kterými se pes do té doby setkal, v neposlední řadě provede příslušné krevní rozbory. Současný klinický stav a pohodu psa pak sám vyhodnotí.

Co se týká četnosti odběrů krve za účelem dárcovství, pes je sice teoreticky schopen dávat krev každé 3 týdny, minimální časové rozmezí mezi odběry však činí 3 měsíce, ideální je ale počkat minimálně půl roku od posledního odběru.

Pokud váš pes splňuje všechny popsané požadavky a pokud k tomu máte možnost, staňte se i vy se svým caníkem dárcem krve. Pomůžete tak jinému pejskovi, který se ztrátou krve po úraze, operaci nebo onemocnění ocitne v ohrožení života.

Vzhledem k náročnosti odběru krve z hlediska vybavení kliniky nebo ordinace (přístroje vyhodnocující složení krve, odběrové vaky, personální zajištění při odběru, možnost skladování krve apod.) není darování krve zdaleka možné kdekoli. Informujte se tedy u svého veterináře, zda je k odběru vybaven nebo zda vám může doporučit jiné patřičně uzpůsobené veterinární pracoviště ve vašem okolí. Většina takových pracovišť však o možnosti darování krve informuje prostřednictvím svých internetových stránek.
-KM-


Ročník 8, číslo 2:

Editorial
Kalendář výstav 2008 - první pololetí
Z českých výstav 2007
Zahraniční výstavy 2007
Klubová výstava ČMKCC 13.5.2007 - Bečov nad Teplou
Oprava z minulého čísla
Dogtrekking - Co dělat když máte moc energie...
Jak se připravuje víkend s Cane Corso
Víkend s Cane Corso
Gratulace za splněné zkoušky z výkonu
Stopa aneb něco o čuchání
Oznámení o udělení titulu Klubový šampion práce
Víkendové řádění s pejsky
Prezentace feny
Odčervování - mýty a legendy
Ceník služeb ČMKCC


STOPA aneb něco o čuchání

Stopařinu někteří pejskaři považují z královskou disciplínu a pro jiné je nepopulárním začátkem všestranných zkoušek. Přesto jsou stopy nedílnou součástí kynologického výcviku a přiznejme si, že jsou i přes zátěž přirozenější pro psy než pro jejich páníčky. Je známo, že stopování unaví psa více než obrana, která je mnohem efektnější disciplínou výcviku. A když se připočte čas a počet nachozených metrů (až kilometrů) je stopování dřina.

Nechci se pouštět  do popisu různých nácvikových metod, kterých je dnes mnoho a každému může vyhovovat něco jiného. Spíše bych se chtěla zmínit o chybách, které mohou odradit psa i psovoda. Neboť pokud dělá něco páníček s nechutí, nemůže očekávat perfektní výkon ani od svého mazlíka. Pokud chceme naučit své štěňátko stopovat, je třeba zvolit vhodnou motivaci. Někdo naláká pesana na buřtík, pro jiného je lákadlem schovaná hračka a jiný bude s chutí hledat našeho „ztraceného“ člena rodiny. Je dobré pro začátky zvolit vhodný terén a počasí – ve vedru na strništi zřejmě stopa vaše štěňátko nezaujme. Nejlépe je vyrazit na stopičku po ránu, když je pejsek odpočatý, pln chuti do práce a před snídaní jej pamlsky jistě zaujmou více.
Další chybou bývá příliš rychlé ztěžování stop. Mnoho psovodů si myslí, že když už pejsek najde stopu po deseti minutách, zvládne i půl hoďky, stejně je to i s délkou stopy.

Je vhodné přidávat čas a vzdálenost střídavě po 5 minutách nebo třeba o 20 kroků. A pokud pejsek ztrácí o stopu zájem, je vhodné proložit trénink těžší ale krátkou a čerstvou stopičkou (více lomů, častěji předmět nebo obloučky) případně poproste někoho o cizí stopu (na konci můžete ukrýt kamaráda či figuranta).
Další problém bývá zapamatování stopy šlapačem! Těžko můžete cvičit přesnost, když nemáte jistotu kudy stopa vede, šlápotu za šlápotou. Je mi líto, když vidím pejska jezdícího nosem v trávě a nad ním stojí bezradně se rozhlížející páníček. Lze si pomoci pamlsky – piškotek je vidět i z pár metrů, může nám pomoci i počasí – za rosy si vyrobíme v travičce téměř dálnici … Můžeme si vyrobit náčrtek se záchytnými body či počítat kroky, na lomech si všímejte výrazných míst. Jen pozor na květiny, kterých může být o 3 metry vedle stejný shluk…

Při zkouškách musí pejsek vypracovat stopu 10 metrů před psovodem a to buď na šňůře či na volno. Při nácviku je ale vhodnější kratší vzdálenost – máme tak větší kontrolu nad přesností pejska a také snadněji pesana upozorníme zastavením na předmět či lom, dřív než jej přejde a musíme ho vracet. Vhodnou pomůckou může být „spodní vedení“ kdy je stopovací šňůra provléknuta mezi předními packami a nutí pejska víc ke sklonění hlavy.

Samostatnou kapitolou stopování je vyhledání předmětů a aportování či „označování“ nálezu. Metod k nácviku označení předmětu je opět více a jejich popsání by vydalo na další článek. Takže jen pár drobných rad: stejně jako u sledování stopy je potřeba vyvolat u pejska zájem o nález – takže „vylepšit“ předmět pamlskem či položit krok nebo dva za předmětem balónek (vhodné jen na konci stopičky), stejnou motivací může být i pešek, se kterým se si pohraje psovod nebo figurant. Z počátku je vhodné vybírat předměty dobře držící pach a využít povolených maximálních rozměrů (10 x 6 x 1cm), mám osvědčené textilní kapsičky, do kterých se vloží pamlsek.

Pro mě je odměnou za čas prochozený a strávený na lukách a polích v okolí pochvala od zkušených kolegů – kynologů či od rozhodčího jak ten pes (na plemeno s krátkým nosem…) šlape precizně, v klidu a se zájmem! To pak hřejí i mokré boty…

Markéta Drahonská


Ročník 8, číslo 3:

Editorial
Zahraniční výstavy v roce 2008
Máme doma štěně aneb souboj titánů
Klubová výstava CC Kladno
Členská schůze
PF 2008
MVP Praha
Psi v citátech slavných
Dilatace a torze žaludku
Prezentace chovatelských stanic
- Red Witch
- Czech Velvet
- Bohemia Corso
Gratulace
Výcvikové setkání s caníky
Členské příspěvky a ceník služeb


Psi v citátech slavných

Buffon: "Jediný rozdíl mezi člověkem a psem je v tom, že v nouzi a nebezpečí se na člověka spolehnouti nelze, kdežto na psa se spolehnouti můžeme vždycky."

Burns: "Člověk je bohem psa, nezná jiného, nechápe jiného boha. Pes v přítomnosti člověka, svého pána, je oddaný a spokojený, uléhá k jeho nohám, pokorně k němu shlíží, s radostí ho poslouchá a s láskou ho doprovází. Celá duše psa vzhlíží k jeho bohu, rozplývá se v něm, všechny jeho síly, schopnosti a služby patří jen jemu, člověku!"

Lord Byron: "Pes je krásný bez ješitnosti, silný bez vypínavosti a udatný bez zběsilosti. Má všechny lidské ctnosti bez lidských slabostí."

Viktor Hugo: "Pes, to je ctnost, jež se stala zvířetem, protože se nemohla vtělit do člověka."

A. Manthe: "Mezi prací v životě a smrtí na konci života musí zůstat něco pro radost - pes!"

J. P. Sarter: "Psi dovedou milovat, jsou něžnější než lidé, věrnější. Mají tak neomylný instinkt, který jim umožňuje rozeznat dobro, odlišovat lidi dobré a zlé."

Lord Byron : PES
Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,
v kterém svět, kromě jména, sotva něco ztrácí,
tu sochař, v pompě smutku objednaný,
chvalozpěvem hrobku zdobí bez pohany.
Když dílo skončí a nápis je tam vrytý,
ne, čím byl mrtvý, ale čím měl být.
Všach chudák pes, v životě přítel pravý,
který první vítá, brání bez únavy, který celým srdcem patří pánu svému,
bojuje, dýchá, žije jenom jemu,
má být po smrti odhozený jako cár,
že pro nebe prý nemá duše dar -
zatímco člověk - hmyz ten! Tvrdí směle,
že jen jemu patří nebe celé.
Ach, člověče, Ty, kterého sláva skosila,
ponížený otroctvím a mocí, tou, co tě zkazila,
kdo pozná Tě dobře, odpor popadne ho,
ty bídná hrstko prachu oživeného!
Tvá láska je smilstvo, věrnos prázdný sen,
Tvůj úsměv past, slovo podvod jen.
Šlechtic možná rodem, zlý však od přírody,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!
Vy, kteří ten prostý kámen uvidíte,
běžte svou cestou, truchlit nemusíte.
Já jen kde leží vyznačit jsem chtěl,
nejlepší přítel, kterého jsem měl.

 

©2005 Lenka | e-mail | homepage | | | | Zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání (v posledním znění) je v České republice kupírování uší zakázáno | | | |